Tak se opět ozývám z místa činu :D. Včera jsem tady zažila první velký rozpor mezi mnou a Tobym - kvůli škole. Každý den, když se vrátí ze školy má 15 min přestávku a pak s ním musím číst a dělat spelling, což někdy dělá s menšími problémy a někdy s většími. Takže, vyzvedla jsem ho ze školy a bavili jsme se o tom, že to je dneska super, že mu zbývají dočíst jen 4 stránky a napíše 10 slov a pak bude mít volno a že si může hrát. Jenže jakmile jsme přišli domů, už jsem poznala že to nepůjde jen tak - začal být totiž protivný. Tak jsem mu nechala těch 15 min a pak za ním šla s tím, že už musí číst - řekl že to číst nebude, že to je stupidní apod.Po 20 min jsem ho přesvědčila a přečetl ho. Jenže pak jsem chtěla i ten spelling a to byl konec - začal neuvěřitelně řvát, vyloženě ječel - prostě to dělat nebude. No tak jsem udělala to, co mi radila HM kdyby byl nějaký problém - postavit ho do rohu a nechat ho tam stát, dokud se neomluví. Mělo to ještě pokračování, ale určitě to není zrovna záživné čtení :D a v podstatě se ta situace nedá uplně přesně popsat - byla jsem neuvěřitelně vytočená, ruce se mi třepaly. No a pak přišla HM, promluvila si s ním a musel se mi omluvit. Já ho trochu i chápu, že se mu nechce - je mu 6 let a ve škole je od 9 hod do 15:15, takže toho má určitě dost, ale já to s ním prostě musím udělat..no, každopádně doufám, že takové extrémní situace se nebudou opakovat nějak často.
Po příchodu HM jsem se celkem uklidnila a začala se připravovat na večer - šla jsem totiž poprvé do Youth Centre for au pair. HM mě tam v 8 večer odvezla, protože jsem nevěděla kde to je. Bylo nás tam asi 15 au pair - prý tam občas chodí i 2 Češky, ale ty tam včera nebyly. Byly tam především holky z Německa - těch tam bylo asi 6, pak z Ruska, Španělska, Francie a už dál nevím :D Kecaly jsme a pak se hrály nějaké hry, celkem příjemně strávený večer. Je to jednou za 14 dní, tak příště půjdu asi taky. Holky byly super, akorát si nepamatuju jejich jména :D
Jsem ráda za tuto rodinu (zatím) - jsou na mě fakt hodní a když cokoliv potřebuju můžu se na ně obrátit. Myslím, že jsem měla štěstí - po tom, co všechno čtu na au pair foru si myslím, že jsem na tom fakt hooodně dobře - i když se děcko občas vzteká :D Domácích prací dělám daleko méně než jsem byla zvyklá dělat doma :DD
Tak to je zatím asi všechno. Omlouvám se za případné chyby a kdyby náhodou nějaká věta nedávala smysl, tak se moc nedivte - nečtu to po sobě znovu :D
Žádné komentáře:
Okomentovat